Čáp nenosí jen děti, ale i štěstí. A je užitečný při bouřce.

Čápi, to nejsou jen tak ledasjací ptáci. V lidové tradici jsou dobře známy jako posli jara, o čemž svědčí i česká pranostika „na svatého Řehoře (12. 3.) čáp letí za moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře“.

Obecně se říká, že děti nosí čáp – kluky nosí čáp, holky nosí vrána. Čáp je starostlivý, pečující, potravu hledá v bažinách, kde podle legendy, žijí duše nenarozených dětí. Odtud je nosí. (Zřejmě tam ale jsou jen kluci.) Vzpomínáte na pasáž z Babičky od Boženy Němcové, kdy Barunka vyběhla oznámit včelkám babiččinu smrt? Dodnes se v horských chalupách na odlehlejších místech oznamuje včelám narození dítěte i skon domácích obyvatel. Také o včelách se říkalo, že nosí děti.

Tradovalo se, že domu, na němž se čápi uhnízdí, přinesou štěstí. A neudeří do ní blesk. V dřívějších dobách bylo obvyklé, že se lidé ve snaze nalákat za svůj komín čápa snažili případné uhnízdění co nejvíce usnadnit. Na střechách domů se tak objevovala kola od vozu, první umělá hnízda nebo hnízdní podložky.

Když budete pozorní a mít štěstí, na loukách kolem Školy můžete pozorovat i čápa černého. Rozhlížejte se pozorně! Čáp černý je méně známý příbuzný čápa bílého. Žije skrytě v lesích a k hnízdění využívá zejména vzrostlých stromů. Je mnohem plašší než jeho bílý příbuzný, ale v posledních letech zřejmě v souvislosti s nárůstem populace přibývá jedinců, kteří hnízdí méně skrytě a blíž k lidským obydlím.


Čáp bílý


Čáp černý